4. únor – Světový den boje proti rakovině

wcd-badge

V souvislosti s dnešním Světovým dnem boje proti rakovině, který již šestnáct let pravidelně připadá na 4. únor, pro Vás připravili lékaři interního oddělení Nemocnice Nymburk s. r. o. souhrn preventivních opatření, která mohou pomoci zabránit vzniku nádorového bujení, případně jej včas odhalit a zvýšit tím tak šance na vyléčení.

Nádorová onemocnění jsou vzhledem ke své četnosti a závažnosti celospolečenským problémem. Prevence má za cíl jednak omezení výskytu těchto onemocnění (takzvaná primární prevence), jednak včasné odhalení počínajícího onemocnění u rizikových skupin obyvatelstva (takzvaná sekundární prevence) nebo u pacientů s již vyléčeným nádorovým onemocněním (časná diagnostika znovuvzplanutí nádorového procesu, takzvaná terciární prevence). Zatímco primární a částečně také sekundární prevence je do značné míry záležitostí občanů, terciární prevence je převážně v rukou zdravotníků.

Primární prevence si klade za cíl odstraňovat nebo omezovat možné příčiny těchto nemocí, kterými jsou kouření, alkohol, virové infekce, chemické látky, záření a způsob výživy.

Sekundární prevence odhaluje časná, a tudíž lépe léčitelná stadia onemocnění. Dobře propracovaný systém existuje u karcinomu prsu (pravidelné samovyšetřování prsů, mamografie, na kterou má nárok každá žena od 45 let věku v 1-2 ročních intervalech), u karcinomu tlustého střeva (test na okultní krvácení v ročních intervalech od 50 let věku, preventivní kolonoskopie od 55 let v desetiletých intervalech), u karcinomu děložního čípku (cytologické vyšetření od 25 let věku v ročních intervalech), u karcinomu prostaty (palpační vyšetření, periodické vyšetřování PSA, kde se podle doporučení EUA snížila věková hranice na 40 let a interval se při hodnotě PSA pod 1ng/ml stanovil na 8 let), u maligního melanomu (dermatologické vyšetření podezřelých útvarů).

Terciární prevence znamená sledování pacientů s vyléčeným nádorovým onemocněním a řídí se přesnými pravidly odlišnými pro každý typ nádoru. Je v rukou specialistů – onkologů, gynekologů, urologů atd.

Přes všechna tato opatření je bohužel valná část nádorových onemocnění diagnostikována v pozdním, již nevyléčitelném stadiu (např. u nádoru tlustého střeva je 50% nově diagnostikovaných ve III. a IV., tj. předposledním a posledním klinickém stadiu). Na vině jsou často sami pacienti, kteří podcení význam preventivních prohlídek nebo zanedbají některá varovná znamení a návštěvu lékaře odkládají.

Ve snaze o co nejširší rozšíření informací o možnostech preventivních opatření byl vypracován Evropský kodex proti zhoubným nádorům, který v závěru v 10 bodech shrneme:
1)         nekuřte,
2)         omezte alkoholické nápoje,
3)         zvyšte příjem zeleniny, ovoce a vlákniny,
4)         udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost a tělesnou aktivitu,
5)         nevystavujte se nadměrně slunečnímu záření,
6)         dodržujte bezpečnostní předpisy při práci s kancerogeny,
7)         navštivte lékaře, zjistíte-li „bouli“, nehojící se ránu, měnící se mateřské znaménko či krvácení z tělesných otvorů,
8)         navštivte lékaře, máte-li dlouhodobé zdravotní potíže – kašel, chrapot, změny ve vyprazdňování stolice, váhový úbytek,
9)         absolvujte pravidelné gynekologické prohlídky,
10)       provádějte pravidelné samovyšetřování prsů, zúčastňujte se organizovaných screeningových mamografií.

Dodržováním těchto bodů se může každý jedinec do určité míry chránit před vznikem nádorového onemocnění, nebo alespoň přispět k jeho časnému odhalení a tím vylepšit léčebné vyhlídky.