Stavba nymburské nemocnice byla dokoncena v roce 1881 a 14. prosince jí byl udelen príslušným c. k. ministerstvem statut verejného všeobecného ústavu.

   31. ledna 1882 byla nemocnice vysvecena a pojmenována „Okresní nemocnice korunního prince Rudolfa v Nymburce“ a provoz byl slavnostne zahájen dne následujícího.

   Osobní zásluhu na vzniku nemocnice má tehdejší okresní starosta pan Josef Seigerschmiedt a o další rozširování se postaral jeho nástupce pan Josef Hampl, statkár v Bobnicích.

   Nemocnice zacínala s dvaceti lužky, ale hned v dalším roce byla rozšírena na padesát. Lékarskou péci obstarávali dva lékari: dr. Brzorád a dr. Baštecký, ošetrovatelská péce spocívala na bedrech milosrdných sester Rádu svatého Karla Boromejského.

   První rok bylo hospitalizováno 409 osob, pak pocty strme stoupaly až na 1614 v roce 1892. Nemocnice se rychle rozrustala, byla pristavena pitevna, prádelna a izolacní pavilon a v roce 1897 byla nemocnice rozšírena o celé krídlo s operacními sály.

   Roku 1905 koncí své pusobení první dva lékari nymburské nemocnice. Vystrídali je dr. Komárek a dr. Šrámek (pozdejší význacná lékarská i verejne cinná osobnost našeho mesta).

   V témže roce probehla velká rekonstrukce a modernizace, ale již tehdy se ozývaly stížnosti na nedostatek místa v nemocnici, která patrila mezi vyhledávané. Již v roce 1907 rozhodl zemský výbor a c.k.místodržitelství o nutnosti stavby nemocnice úplne nové, ale chybely prostredky i vule. Totéž se opakovalo v euforii prvních let po druhé svetové válce, ale z týchž duvodu se realisticky prešlo zpet k prístavbám a adaptacím. Nemocnice se tím rozvíjet neprestala, jen pokracovala metodami spíše evolucními než revolucními.

   V roce 1914 nastupuje první lékarka MUDr. M. Nováková. Další se objeví až za dlouhých 13 let (gynekoložka MUDr. Horová-Rybácková).

   V letech 1914-6 se pristavela administrativní budova, upravovaly se budovy ostatní, nemocnice byla pripojena k elektrické, vodovodní a kanalizacní síti.

   Za první svetové války si nemocnice musela pribrat do své péce lazaret pro ranené vojáky, zrízený v nymburské sokolovne. Prestavba doznívá behem celé války i krátce po ní, tedy i v dobách nejvetší nouze.

   Rok 1923 prinesl nemocnici velkou a drahou novinku, kterou do té doby mívaly jen velké ústavy, zakoupenou díky subvenci ministerstva zdravotnictví: rentgenový prístroj.

   V roce 1928 získává nemocnice svuj první sanitní automobil od cerveného kríže a na jeho provoz prispívá mesto. Druhá sanitka se objeví až za války.

   Postupne pribývá zdravotnických pracovníku, tíha péce již neleží na dvou lékarích, rádových sestrách a pomocnicích, jimž se tehdy ríkalo „služky“. V roce 1934 má nemocnice 4 lékare, 6 svetských ošetrovatelek, 4 úredníky, zahradníka, topice, kucharku a 11 až 14 osob dalšího pomocného personálu.

   Primár Komárek odchází do duchodu v roce 1936 a nastupuje primár MUDr. Antonín Rufer. Nedostatecná kapacita nemocnice je pocitována již jako kritická a veci se zacínají hýbat. Rozsáhlá prestavba probehla v letech 1939 – 1943: nová kotelna, pavilon chirurgie, vodolécba, adaptace hospodárské budovy. Nová prostorová dispozice umožnila zacít clenit nemocnici na obory. V roce 1943 prestává být monoprimariátem, operacní obory se oddelují od konzervativních. Na jedné strane tak vzniká chirurgie (s gynekologií a porodnicí) v cele s primárem Ruferem, na druhé strane interna (s infekcí a pediatrií), kde se vedení v ríjnu 1943 ujímá primár MUDr. Adolf Toman.

   Pak ovšem prišel „vítezný únor“ 1948, od nehož se odvíjí likvidace zdravotního pojištení a vznik státního zdravotnictví. Tento totalitní proces je dovršen k 1.12.1951, a tak se i naše nemocnice stává soucástí monolitu OÚNZ.

   V poválecných letech se bourají nekteré budovy, jejichž povážlivý stav hyzdí nemocnici pri pohledu z Boleslavské ulice. Na míste jedné je dnes parkovište, na míste druhé nová vrátnice.

   Roku 1951 byl zrušen infekcní pavilon a zacal se prestavovat na detské oddelení. Prvním primárem se stal MUDr. Cestmír Falta. Nemocnice tehdy dosáhla kapacity 245 lužek.

   V následujícím roce nastoupil nový primár ženského oddelení MUDr. Alois Drápal. Pracovište melo 20 lužek gynekologických a 26 porodnických.

   Roku 1956 vzniklo oddelení krcní-nosní ušní (ORL) s 26 lužky (zrušené roku 2005) v cele s primárem MUDr. Borivojem Šedivcem. Pocet lužek nymburské nemocnice tak vyšplhal na 315.

   Rok 1963 prinesl zvýšení poctu lužek na 320. Primár Rufer odchází do duchodu a vedení na dalších 22 let prebírá jeho žák MUDr. Zdenek Weiss.

   V roce 1967 byla dokoncena prestavba porodnice a zejména totální rekonstrukce detského pavilonu. Tehdy zahajuje i provoz ambulance pro plicní choroby se snímkováním ze štítu. Plicní oddelení, historicky navazující na dávnou cinnost Masarykovy ligy proti tuberkulóze, se tak stehuje do nemocnice a stává se její soucástí. Vedoucím lékarem je MUDr. Schwarz, pracující ve meste již od roku 1942.

   Pak nadešel rok 1968, doba zmarnených nadejí, cas tanku a krátce poté „šakalích let“ normalizacní reakce. Doba plýtvání talenty a odchodu lidí, kterí pro své obcanské postoje trpeli profesne. A nestrádali jen oni. Jejich exodus postihl i nemocnici.

   Léta 1969-70 jsou jinak ve znamení predevším úprav infrastruktury, spuštení kotelny, spalovny, adaptace stravovacího provozu a pracovište hospodársko-technické služby.

   V roce 1969 vzniká nelužkové anestesiologické oddelení (primár Moc). Koncí éra, kdy chirurgové podávají sami anestezii. Do nemocnice soucasne nastupuje první rehabilitacní lékarka (dr. Hykyšová).

   Další stavební vlna nastala v letech 1974-5, kdy se prestavuje centrální laborator. Je zorganizována dopravní zdravotní služba s celkem 17 vozidly, vybavenými radiofonními prostredky. Z bývalé márnice se v této dobe stává oddelení patologické anatomie. Jeho primárkou se stala MUDr. Sona Vodicková a je jí dodnes.

   Následovala výstavba stavba polikliniky Velké Valy (1975-9), kde po rekonstrukci z let 2002-3 dnes sídlí vedení nemocnice, biochemická laborator a nekteré ambulance.

   V období 1977-8 se modernizuje rentgenové oddelení, na interne vzniká jednotka intenzívní péce (JIP) a rozširuje se pocet lužek pro riziková tehotenství. Kapacita nemocnice tím dále stoupá a v roce 1980 kulminuje na 329 lužcích.

   V roce 1982 vyhorela budova zvaná „drevák“, v nemž bylo 28 interních lužek, a její prestavba, trvající ctyri roky, dala interne její dnešní podobu.

   V rámci vyhlášené akce reprofilizace, cili zmeny lužkové struktury, se v roce 1985 snížil pocet akutních lužek ve prospech nove vytvoreného padesátilužkové oddelení pro dlouhodobe nemocné (vedoucí lékar dr. Šubrta). Tato LDN fungovala až do roku 1999, kdy se prestehovala do nemocnice v Mestci Králové.

   V roce 1986 se ambulantní provozy nemocnice presunuly do nove otevrené polikliniky v Okružní ulici.

   Zacátek devadesátých let prinesl rozsáhlé zmeny. Na konci roku 1992 byly zrušeny Okresní ústavy národního zdraví a nemocnice získaly právní subjektivitu. Tehdy vznikla organizace s názvem Nemocnice a sdružená zdravotnická zarízení (NaSZZ) Nymburk.

   V roce 1991 se ve zdravotnickém provozu objevují pocítace, nejprve na jednotlivých oddeleních, v roce 1999 pak zasítované do integrovaného nemocnicního informacního systému. V tom roce probehla i velká rekonstrukce detského oddelení, o 6 let pozdeji zrušeného.

   Epochálním momentem z hlediska úrovne nemocnice byl nákup pocítacového tomografu (CT) v roce 2000 za pomoci dotace mesta Nymburka ve výši 17 mil. Kc. V diagnostice se tak zacal psát nový letopocet ku prospechu našich nemocných. Otevrela se možnost podrobne a jednoznacne zobrazit onemocnelé ci poranené lidské orgány a posunout se na zcela novou úroven v rozpoznávání nádorových onemocnení, úrazu (zejména mozkových a páterních) nebo cévních mozkových príhod.

   Poslední velký modernizacní skok ucinila nemocnice stavbou komplexu moderních operacních sálu, centrální sterilizace a mezioborové jednotky intenzívní péce. Tato nová dominanta nemocnice byla dokoncena v roce 2004 a uvedena do provozu v cervnu 2005. Ve stejné dobe bohužel z vyššího rozhodnutí zaniklo oddelení detské a ušní-nosní-krcní. Pocet lužek se od té doby stabilizoval na 201.

   Rok 2006 prinesl hned dve pozitivní události. Podarilo se zajistit rekonstrukci cásti pokoju na chirurgii na nadstandardní úroven, provést základní opravy, a prebudovat chirurgickou i interní príjmovou ambulanci. Od 1. prosince funguje zcela nový nemocnicní informacní systém, poskytující ve srovnání s predchozím novou kvalitu.

15.1.2007 napsal MUDr. Milan Novák